Novinky - Něco na zub - zdravé zuby, důvod k úsměvu

Zubní pasta - její vznik a funkce

6.10.2009

Zubní pasta, která se přiblížila tomu jak ji známe dnes, se váže k roku 1850, kdy ji začal vyrábět americký zubař Shefield, který ji prodával ve skleničce. Tuby přišli do módy o pár desítek let později.
Okolo roku 1900 se začly pasty vyrábět z peroxidu vodíku a sody a kolem roku 1914 se do past začal přidávat fluorid.
Pasty s fluoridem snižují při pravidelném používání kazivost chrupu o 20 – 30 %. Zvyšují totiž na několik hodin koncentraci fluoridů ve slinách a tím podporují tvz. remineralizaci zubní skloviny. Neplatí však jednoznačně „čím více, tím lépe“ – hlavně u dětí. Pro děti do 4 let jsou vhodné pasty s nižším obsahem fluoridů, neboť jim může hrozit fluoróza, tedy vznik skvrnité skloviny při opakovaném polykání pasty.

Podle obsahu sloučenin fluoru, můžeme zubní pasty rozdělit na:
vhodné pro předškoláky     (250 – 500 ppm F)
vhodné pro školáky        (500 – 1000 ppm F)    
běžné, pro dospělé        (1000 – 1500 ppm F)
terapeutické            ( 1800 – 2500 ppm F)

Běžná zubní pasta většinou obsahuje ze 75 % vodu a další zvlhčovadla, 20 % tvoří brusné prostředky (křemičitany nebo mletý vápenec), 1 – 4 % pěnící prostředky, a také příchutě, barviva, plnidla a fluoridy.
Dnes už pasty neplní pouze funkci čistící, ale velmi často také preventivní, léčebnou či udržovací.
Prevece se týká hlavně zubního kazu, kamene a plaku, léčebné pasty jsou určeny např. citlivým zubům, krvácejícím dásním či suchým ústúm, a pasty udržovací mohou „udržovat“ vybělené zuby nebo svěží dech.
Výběr je dnes nepřeberný a nabídka lákavá. Uvědomte si však, že i ta sebelepší zubní pasta vám nenahradí pravidelné čištění zubů správnou technikou a vhodným zubním kartáčkem.

Zpět na novinky